Vrchní komisař z odboru analytiky a kybernetické kriminality v Hradci Králové podal návrh na obžalobu dvaceti lidí, kteří měli být součástí česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů. Klade jim za vinu, že od října 2022 až do dubna 2024, kdy byli zatčeni, se vydávali za bankéře a z lidí vylákali víc jak 100 milionů korun. V případě odsouzení jim za podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací a za účast v organizované zločinecké skupině hrozí až 13,5 roku vězení.
Spis, který policie v průběhu vyšetřování shromáždila, obsahuje 62 tisíc stran. Obvinění i poškození nyní měli pět týdnů na seznámení s jeho textem.
„Využili ho všichni obvinění společně se svými obhájci. Naopak práva na seznámení využilo jen pár osob z asi 500 obětí. Všichni, na které byla uvalena vazba, ve vazbě stále zůstávají,“ uvedla policejní mluvčí Iva Kormošová a dodala, že všem jim muselo být známo, nebo byli srozuměni, že svým jednáním podporují organizovanou skupinu zaměřující se na páchání úmyslné trestné činnosti.
Největší škoda skoro 3 miliony
Nejvyšší škodu způsobili falešní bankéři 76leté ženě, které odcizili téměř 2,85 milionu korun. A 74leté ženě a 58letému muži, kterým shodně odešlo z účtu necelých 875 tisíc korun. Jen pár osob mělo štěstí a o žádné peníze nepřišly. Například jedna žena dokázala po prvotním nátlaku, kdy si převedla peníze jen mezi svými účty, odmítnout převod na cizí účet a hovor ukončit. Dvě osoby stihly zablokovat své bankovnictví dříve, než z jejich účtů peníze odešly.
„Další osoba měla štěstí, že u ní nešlo provést okamžitou platbu. Další muž poté, co si nainstaloval do počítače program pro vzdálenou správu a byl přesvědčován o potřebě zažádat si o půjčku, což mu již přišlo podezřelé, vyplnil úmyslně chybné číslo svého občanského průkazu, čímž nedošlo ke schválení 400tisícové půjčky,“ dodala Kormošová.
Kriminalisté gang ve spolupráci s ukrajinskými policisty zadrželi v dubnu 2024. Call centrum, odkud se telefonáty konaly, sídlilo v ukrajinské Oděse. Volajícími byli Češi, jejich nábor v Česku obstarávala padesátiletá Češka.
Celá skupina původně čítala 24 obviněných, část jich byla zatčena na Ukrajině. Později bylo stíhání čtyř obviněných zrušeno.
Z Ukrajiny do Čech policisté na jaře 2024 deportovali sedm podezřelých Čechů. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců. Podvody podle ukrajinské policie organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec.
Vishing jede v Česku na plné obrátky
O tom, jak velký problém vishing představuje, svědčí i nejnovější data ostravské policie. Ta jen za první čtvrtletí letošního roku řeší v tomto regionu 40 případů lidí, kteří se nechali oklamat falešnými bankéři. Pod smyšlenými legendami podvodníci z obětí vylákali téměř 15 milionů korun.
Ostravská policejní mluvčí Soňa Štětínská uvedla, že zatímco za letošní tři měsíce řeší už 40 případů falešných bankéřů, loni jich bylo za celý rok „jen“ 25. A škoda z těchto případů byla kolem čtyř milionů korun.
„Teď už to je za čtvrt roku kolem 15 milionů. Je zřejmé, že tato podvodná legenda je bohužel stále úspěšná. Pachatelé uměj být neskutečně přesvědčiví, slušní, milí. Po vylákání financí někdy přejdou do hrubosti a odmlčí se. V té chvíli se případy dostanou k policistům,“ uvedla policejní mluvčí.
Uvedená čísla přitom představují jen zlomek podvodů, pojednávají pouze o ostravském regionu. V celorepublikovém měřítku jsou kyberšmejdi samozřejmě ještě úspěšnější.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
S podvody se roztrhl pytel
Jak Novinky.cz upozornily již dříve, s podobnými podvody po telefonu se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel. Není přitom pravidlem, že by se podobně nechali nachytat pouze senioři, jak dokazuje případ 34leté Petry Č. Té volal podfukář, který se představil jako kriminální policista.
„Někdo si chce vaším jménem vzít v bance úvěr 300 tisíc, ale zachytili jsme to – nyní však potřebujeme vaši součinnost,“ tvrdil podfukář v telefonu důvěřivé ženě. Té nedávno technik zapojoval internet v bytě, tak se vyděsila, že jí musel podstrčit společně s předávacím protokolem plnou moc a nyní si na ni chce vzít úvěr. „Nechápala jsem, jak je u Vodafonu něco takového možné,“ prozradila Novinkám Petra Č.
Z nastalé situace byla natolik vyděšená, že v hovoru pokračovala. Naštěstí podvodník z „kriminální policie“ po ní v tu chvíli žádné detaily nechtěl. Evidentně si oběť připravoval na další útok, chtěl totiž vše dořešit až v druhém telefonátu.
Hlavně nepanikařit
Místo toho, aby se Petra Č. nervovala možným dluhem a čekala na další hovor, začala vše řešit s operátorem Vodafonu. Díky tomu zjistila, že šlo o podvod.
Kdyby to neudělala, patrně by z ní podfukář při druhém pokusu vytáhl všechny informace, které by potřeboval. V horším případě klidně i peníze.
Z řádků výše je patrné, že nátlak podfukářů stoupá, stejně jako jejich um vytáhnout z vyděšených lidí to, co potřebují. I v nepříjemných situacích by však lidé měli vždy zachovat chladnou hlavu, nepanikařit a při sebemenších pochybnostech telefonát ukončit – následně mohou sami zavolat do banky či na policii, díky čemuž budou vědět, že skutečně nehovoří s podvodníkem.
Podvodníci si hrají na novináře
Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.
Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.
Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.
